Řízení firmy Baťa

    Vývoj českého, potažmo světového, tržního prostředí je charakteristický rychle a radikálně se měnícími nároky na manažery.

    V minulém systému – po roce 1948 se český manažer zabýval především organizováním výroby, postaveném často na nutné improvizaci a taktickém vyjednávání především s politickými nadřízenými orgány. Žádný z nich neřídil podnik v nejistém konkurenčním prostředí, nemusel sledovat a vyhodnocovat tendence trhu, přizpůsobovat se pružně vzrůstajícím se požadavkům zákazníků.

    Období po roce 1989 vrhlo naše manažery do podmínek, na které nebyli připraveni teoreticky ani předchozími praktickými zkušenostmi. Byli nuceni přizpůsobovat náplň a metody své práce změněným požadavkům, zaplňovat mezery v manažerském vzdělání i praktických zkušenostech.

    Potřeba dalšího rozvoje manažerských kompetencí se stává stále naléhavějším se vzrůstajícím vlivem globální ekonomiky na české prostředí. Perspektiva naší ekonomiky v těchto podmínkách bude do značné míry záviset na znalostech a dovednostech českých manažerů.

    Každý manažer by se proto měl věnovat svému soustavnému osobnímu rozvoji - formou celoživotního vzdělávání a to zvláště v oblasti managementu.  K tomu patří i zvládání a využívání manažerských metod dle jednotlivých manažerských aktivit. Ty jim pomohou usnadňovat a urychlovat manažerské procesy s cílem zvýšit produktivitu, kvalitu a spokojenost zákazníků.

    Management je disciplínou, která zvláště v posledních desetiletích prodělává bouřlivý vývoj. Na druhou stranu management neposkytuje vyčerpávající a jasné návody jak řídit organizaci. Představuje spíše soubor poznatků, které by měl manažer znát a které slouží jako východisko pro jeho práci. V konkrétních situacích je musí umět vhodně aplikovat, kombinovat, případně tvůrčím způsobem rozvíjet.

 

    Žijeme již téměř devatenáct let v demokratické zemi, naši manažeři se snaží stále vzdělávat a zdokonalovat ve svých dovednostech, inspirují se v zahraničí, ale často zapomínají na to, že inspiraci pro svou práci mohou hledat  i u nás, v naší historii - a to v období před druhou světovou válkou, kdy v naší demokratické zemi, v dokonale tržním prostředí působila světoznámá firma – výrobce obuvi Baťa.  

  Spoluzakladatel firmy Baťa – Tomáš Baťa je někdy také nazýván „fenoménem a tvůrcem blahobytu pracujících“, jaký nemá v naší historii obdoby.  

   Jeho systém řízení podniku je založen na principech a hodnotách, které jsou trvalé, vyzkoušené a pro dosažení individuálního či podnikového úspěchu neocenitelné. Tato neobyčejně úspěšná soustava podnikání a řízení, nazývaná také „ Baťova soustava řízení“ má dvě složky: specificky historickou, vztaženou k situaci a kontextu dané doby, a trvalou, nabízející hodnoty, koncepce a zkušenosti, které jsou nadčasové a nabývají významu s odstupem času.

   Firma Baťa měla na počátku minulého století značný vliv nejen na rozvoj města Zlína, ale i na rozvoj tehdejšího Československa. Od svého založení v roce 1894 do roku 1939 dosáhla firma Baťa úrovně světového formátu. Zásluhu na rozvoji firmy měl předně Tomáš Baťa /spoluzakladatel firmy Baťa/, ale nebyl sám – jeho myšlenky mu pomohly zrealizovat tisíce spolupracovníků, jak byli zaměstnanci firmy Baťa nazýváni, a samozřejmě také nejužší okruh ředitelů firmy – okruh nejbližších spolupracovníků, kteří spoluurčovali směr strategického rozvoje firmy. Zavedl podnikovou kulturu, která přežívala ještě desítky let po jeho skonu.

 

                                                                 

    Lidé v jeho podniku pracovali a žili lépe, vydělávali více než v jiných průmyslových podnicích. Baťa budoval sociální zázemí, které nemělo v té době obdobu. Bylo pro lidi velice příjemné: od bydlení přes společenskou infrastrukturu v podniku až po tu komunální. Silnice, voda, prádelny atd. To vše vytvářelo nový styl života průmyslového člověka . Ale to vše by nešlo uskutečňovat bez vysoké výkonnosti všech pracovníků podniku. Za vysoký výkon byli spolupracovníci odměňováni vysokou mzdou a dalšími požitky. Měli na svou dobu vysokou životní úroveň. Baťa tak plnil své předsevzetí – sloužit životu a veřejnosti.

    Po smrti Tomáše Bati v roce 1932, převzal řízení firmy jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. V té době již firma stála na velmi pevných základech – byli „vybudováni lidé“.

    Díky svému strategickému a celosvětovému významu a postavení v tehdejším Československu byla firma Baťa znárodněna ihned v první vlně v roce 1945, a tím byla odstartována etapa čtyřicetiletého útlumu rozvoje tohoto světového koncernu.         

   Znovuoživení aktivit spojených s šířením dobré praxe firmy Baťa viditelně nastalo po roce 1989.