Řízení firmy Baťa

3. 4. 1876

Ve Zlíně, v rodině ševců, se narodil Tomáš Baťa, spoluzakladatel firmy Baťa.

 

1882

Tomáš Baťa začal jako šestiletý chlapec vyrábět miniaturní body. Při intenzivní práci vyrobil 1 pár za den a prodal jej až za 20 krejcarů.

 

1890

Tomáš Baťa vstoupil do učení u svého otce.

 

1891

Tomáš Baťa odjel do Vídně. Vypůjčil si od sestry 30 zlatých a začal podnikat – vyráběl papuče. Neznal však dobře trh, jazyk ani místo, a jeho podnikání bylo neúspěšné. Možná právě zde pochopil, že prodej je důležitější než výroba.

 

1892

Tomáš Baťa se vrátil z Vídně do Zlína a pracoval pro otce jako obchodní cestující k získání objednávek.

 

24. 9. 1894

Tomáš se svým bratrem Antonínem a sestrou Annou založil obuvnickou živnost „A.Baťa“ /Tomáš Baťa ještě nebyl plnoletý/. Zakladatelé – sourozenci jako kapitál použili dědictví po matce v hodnotě 800 zlatých.

 

 

1895

Zaznamená stav prohospodaření 8000 zlatých.

 

1897

Ke skutečnému obratu ve vývoji firmy došlo až v roce 1897, kdy Tomáš Baťa přišel na trh s novým typem plátěné obuvi, tzv. Baťovkou, ve které nahradil část drahé kůže levným plátnem. Plátěné Baťovky se staly módním hitem s nízkou cenou.

 

1. 8. 1900

Firma A. Baťa se změnila na T. § A. Baťa v.o.s., přičemž veřejnými společníky byli Tomáš a Antonín a každý z nich mohl firmu veřejně zastupovat. Bratři měli také dohodu o dělbě zisku v poměru: Tomáš 55% a Antonín 45%.

 

1904

Tomáš Baťa podnikl svou první cestu do Ameriky, s cílem seznámit se se systémem americké hromadné výroby. Pracoval v Lynnu, ve středisku obuvnického průmyslu, jako dělník. Získané poznatky začal ihned po svém návratu do Zlína zavádět ve firmě Baťa.

 

1908

Zemřel bratr Tomáše Bati – Antonín Baťa a vedení firmy přebírá Tomáš.

 

1911

Tomáš Baťa podnikl druhou cestu do Ameriky s cílem nakoupit obráběcí stroje.

 

1912

Byla zahájena výstavba prvních domů pro zaměstnance.

 

1912

Tomáš Baťa se oženil s Marií Menčíkovou.

 

1914

Po vypuknutí první světové války se Tomáš Baťa ucházel o vojenskou objednávku ve Vídni na 50 tisíc párů bot. Objednávku získal a rozdělil ji se starostou města mezi všechny výrobce obuvi ve Zlíně, aby oni, ani jejich dělníci nemuseli rukovat.

 

17. 9. 1914

Tomášovi Baťovi a jeho ženě Marii se narodil syn Tomáš, dále nazývaný Tomík.

 

1919

Tomáš Baťa podnikl třetí cestu do Ameriky s cílem navštívit Fordovu automobilku.

 

1921 – 1922

Po první světové válce panovala všeobecná krize. V té době Tomáš Baťa přistoupil k psychologickému opatření, které je dodnes známo pod pojmem „Baťovská cena“, tedy cena končící devítkou. Druhým, snad nejznámějším krokem Tomáše Bati bylo jeho snížení cen dne 1. 9. 1922 o rovných 50% z důvodu zajištění odbytu. Spuštěná akce byla označena reklamním sloganem „Baťa drtí drahotu“ a byla podpořena inzerátem. Inzerát informoval také o tom, že snížením cen obuvi je nutno snížit mzdy dělníků o 40%, ale těm, že budou nabídnuty všechny životní potřeby za poloviční ceny. Za jediný den – 1. 9. 1922 bylo prodáno 99 tisíc párů obuvi za 8,1 mil. Kč. Baťa tak vyprázdnil sklady, zaplatil dluhy a vymanil se z finanční závislosti na bankách.

 

1923

Tomáš Baťa byl poprvé zvolen starostou Zlína.

 

1925

Byla zahájena činnost Baťovy školy práce /BŠP/ pro mladé muže.

 

1926

Byla založena společnost Tisk, s.r.o. – pro tisk, vydávání časopisů, reklamních plakátů apod.

 

1927

Tomáš Baťa byl podruhé zvolen starostou Zlína.

 

1928

ČR získala první místo na světě v exportu obuvi.

 

1929

Byla založena Baťova škola práce pro mladé ženy.

 

1930

V říjnu byl zaveden pětidenní pracovní týden, 45 hodin.

 

 

1931

Tomáš Baťa byl potřetí zvolen starostou Zlína.

 

 

1931

Zanikla firma T. § A. Baťa v.o.s. a vznikla Baťa a.s.

 

1931

Za jediný rok bylo ve Zlíně postaveno 9 nových továrních budov, správní budova, 2 skladiště, plynárna, obchodní dům, 6 internátů, 448 rodinných domků.

 

12. 7. 1932

Tomáš Baťa zahynul při letecké havárii, krátce po startu letadlo narazilo plnou rychlostí do země. Tomáš Baťa i pilot Brouček byli na místě mrtvi.

 

1932

Vedení firmy převzal nevlastní bratr Tomáše – Jan Antonín Baťa.

 

3. 6. 1933

Byl založen Klub absolventů BŠP

 

1934

V červenci byl zaveden 40 hodinový pracovní týden.

 

1937

Byl založen tzv. Tomášov, kde byli vychováváni mladí muži, kteří již absolvovali tři roky BŠP, byla to výchova budoucích vedoucích pracovníků.

 

1938

Byla dokončena stavba administrativní budovy ve Zlíně. Jedná se o dnešní 21. budovu, kde sídlí Zlínský kraj.

 

 1939

Před vypuknutím druhé světové války byly Baťovy závody ve Zlíně nejdůležitějším evropským výrobcem obuvi a největším podnikem lehkého průmyslu v Československé republice. V té době měla firma 63 dceřiných společností ve 33 státech světa a své výrobky vyvážela do více než 80 států.

 

1939

Tomík odcestoval s týmem spolupracovníků z Československa do Kanady, kde začali budovat závod, který se po 2. světové válce stal sídlem koncernu Baťa. Společnost umístil v zaostalém koutě provincie Ontario, ve městečku Frankford s asi 800 obyvateli. Nové základně dal jméno Batawa.

 

1940

V Kanadě, v Torontu, byla založena Bata Shoe Organisation /BSO/.

 

20. 11. 1944

Ve 12 hodin 36 minut byly bombardovány Baťovy závody americkým letectvem. Nálet provedlo 28 bombardovacích letounů typu Liberator. Útok proběhl ve čtyřech vlnách a během tří minut bylo svrženo 260 bomb. Škoda způsobená bombardováním byla odhadnuta na

515 683 989 korun.

 

1945

Po osvobození Československa byl v říjnu roku 1945 vládou vydán znárodňovací dekret, kterým přešla Baťova společnost do vlastnictví státu.

 

1946

Název firmy byl změněn na Baťa n.p. Zlín.

 

1947

Podle rozsudku Národního soudu ze dne 2. 5. 1947 byl J. A. Baťa ve své nepřítomnosti /byl v Brazílii a nebyl mu povolen vstup do republiky/ odsouzen za zločiny proti státu v době zvýšeného ohrožení Československé republiky, konkrétně za kolaboraci s fašisty, podle retribučního dekretu k těžkému žaláři na 15 let a k propadnutí celého majetku ve prospěch státu. Výrok vycházel ze skutečnosti, že podle dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 majetek osoby, která byla odsouzena za pomoc nepříteli po dobu války, propadá ve prospěch státu. Jméno Baťa pak na mnoho dalších let zcela vymizelo z veřejného života v Československu. Název firmy byl změněn na Svit n.p. Gottwaldov.

 

1951

Baťův systém řízení byl v Baťových závodech do značné míry využíván až do roku 1951, ale v mnohém již deformovaně. Po vytvoření ředitelství Československých závodů kožedělných a gumárenských bylo v roce 1946 přijato rozhodnutí, aby v podřízených závodech byl uchován a v nových závodech zaveden baťovský systém pod názvem „Systém podnikového hospodaření“ /SPH/. V říjnu 1951 byl systém SPH vedením státu prohlášen za nežádoucí a nesocialistický. Byl nahrazen sovětským systémem nazvaným Chozrasčot. Šlo v podstatě o kombinaci dvou zásadních a zcela odlišných koncepcí hospodářské činnosti: baťovské, jako systému samostatného tržního hospodaření a přímé účasti pracovníků na dosažených výsledcích, a sovětské, jako formy pouhého plánování ukazatelů a formálního soutěžení.

 

1954

Zemřela paní Marie Baťová, manželka zakladatele firmy. Byla pohřbena na hřbitově „Gate of Haeven“ v New Yorku a později převezena na Lesní hřbitov ve Zlíně.

 

1966

Zemřel Jan Antonín Baťa.

 

1984

Tomík se v roce 1984 ve svých sedmdesáti letech vzdal vedoucích funkcí ve společnosti. Jeho roli převzal jeho syn Thomas Georg Bata /narozen 13. 2. 1948/. Od té doby se Tomík věnoval veřejné činnosti. Působil například jako předseda Komise pro nadnárodní podniky při OSN, ve výboru pro rozvoj obchodu při OECD, dále pak v Mezinárodní finanční federaci /ICF/. Byl ředitelem Mezinárodní obchodní rady pro Kanadu.

 

 

 1989

V prosinci roku 1989 přijel Tomík se svou manželkou Sonjou Bata do Československa, což bylo poprvé od roku 1946. Rodině Tomáše Bati byla navrácena rodinná vila ve Zlíně. Vila byla následně zrekonstruována.

 

1992

Po více než padesáti letech se firma Baťa vrátila do tehdejšího Československa. Centrála firmy Baťa a.s. ČR byla zřízena opět ve Zlíně.

 

1997

Zrodila se myšlenka založit Nadaci Tomáše Bati. Tomík tehdy nabídl prostory Baťovy vily pro kanceláře nadace. Oficiální otevření Nadace Tomáše Bati se uskutečnilo dne 1. května 1998, u příležitosti oslav Svátku práce, který Tomáš Baťa /zakladatel/ vždy se svými spolupracovníky oslavoval. Základním posláním Nadace Tomáše Bati je podporovat kulturu a vzdělávání, rozvíjet společenské hodnoty a podnikatelského ducha.

 

 

2007

Městský soud v Praze zrušil rozsudek nad Janem Antonínem Baťou  ze dne 2. 5. 1947.